Dům na konci města

Martin Maxa

A  F#m   D  E 
Znám Adům na konci F#mměsta,
stranou Dod lidí a v něm Ebledá nevěsta
Aprochází řadou svých F#mkomnat
a není Dbez viny, že líné Evteřiny
jedna druhou tak pomalu střídá
ten kdo čas uhranul, zřejmě si umanul,
že byla hříšná a marnivá
a že jí za pýchu samotou v přepychu potrestá.
Tenkrát před léty věci se zdály
jasnější nad slunce, kdo by chtěl navěky v garsonce
po ránu nad hrnkem kávy
cítit se bez viny zatímco vteřiny,
ty malé zlodějky kradou mu z mládí
to člověk osudu snadno a bez studu
naučí vzpírat se a trochu lhát
protože netuší, že hřích pod retuší
je hříchem Adál. F#m   D  E 
R:HmPár kroků Aod ráje stihne tě
Ddéšť a z tajných Apřání
je rázem jen F#miluze pouhá Hmna kůži smáčeF#m
Hmteď náhle Abledá je ve smyčkách
Dcest ztracená Aholka
jen které F#mse do duše divná Hmpředtucha tiše Dvkrádá
V patách zdivočelá smečka
vzpomínek krade Ti dech z plic
ta z lovců nadělá oběti
prošlý směnky dávno už neplatí
a koně zchvácení klesají v opratích
kolem se kruh zvolna uzavírá,
byla to past a v ní žádná škvíra
Tě nespasí, co víc - málo máš času
snad jednou pochopíš jak se to mohlo Astát
přece F#mnejsi už holkaD mladá E 
to Aznáš dávno F#mnejsi už holka Dmladá. E 
Až se ten dům na konci města ztratí v břečtanu,
pak možná bledá nevěsta pochopí v nádheře komnat
proč květy nevoní a nikdo nezvoní
a proč ta její vášnivá láska je s dechem u konce
a v tiché garsonce gramofon dohrál - jen deska praská
a kdo je bez viny umělé květiny mu zavoní.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T21:13:43.51+00:00
Výsledky hledání: